IMG-20230303-WA0129

Víkendové zážitkové kurzy

Co se na nich děje a pro koho jsou vhodné?

Víkendovky nabízejí skvělý prostor, jak se ve Wim Hof Method posunout dál, rozvíjet se a věnovat dva až čtyři dny sobě, chladu a dýchání. Na jednodenních kurzech se ale často objevuje otázka, co se na těchto víkendovkách přesně děje a zda je nutné na ně jezdit, pokud se chce člověk v praktikování metody posunout dál. Odpověď je jednoduchá a stručná – ne, víkendové kurzy nejsou pro osobní pokrok v metodě nezbytné, ale otevírají k němu široké dveře. K řádnému osvojení metody stačí opravdu jeden kvalitní jednodenní kurz. Víkendové kurzy jsou však o něčem víc než jen o tom, jak se naučit provádět metodu.

Praxe versus teorie

Když jsem se v roce 2016 zúčastnila svého prvního kurzu Wim Hof Method, byla jsem docela překvapená, že během šesti dnů nebyl téměř žádný prostor věnován teorii. Zpočátku mi to nedávalo smysl, ale nyní tento přístup chápu a sdílím. Víkendy vždy pořádám v přírodě, na horách, ideálně někde, kde jsme daleko od ostatních lidí. Teorii věnuji čas na jednodenních kurzech – člověk se na nich dozví vše, co potřebuje vědět o metodě a jejím správném praktikování. Ale když jsme na vícedenních kurzech v přírodě, využíváme toho, co nám nabízí – chlad v syrové podobě, za jakéhokoli počasí, v jakémkoli rozpoložení – tekutý, stojatý, suchý i mokrý. Na víkendovkách netrávíme čas powerpointovými prezentacemi, přednáškami ani flipcharty. Je pro mě důležité, aby každý, kdo si na tuto akci udělá čas, odjížděl domů se spoustou zážitků a s prázdnou hlavou. Nejdeme od teorie k praxi, ale naopak od praxe k poznatkům, zkušenostem a vědomostem. Z času stráveného na víkendovkách je teorii věnováno zpravidla asi 5 %. Absolvování jednodenního kurzu s certifikovaným lektorem je proto před cestou na víkendovku výhodou, ale ne nutností.

Dech a chlad v mnoha podobách

Na základních jednodenních kurzech máme k dispozici 6 hodin, na víkendových 48 nebo 72 hodin. To otevírá mnoho možností. Na víkendovkách pracujeme s chladem dopoledne, odpoledne nebo pozdě večer – vždy ve formě, která je pro tělo optimální, každý den trochu jinak. Vyzkoušíme si základní i pokročilé techniky, naučíme se účinně zahřívat i po větších dávkách chladu, poznáme, které hranice jsou jen psychické a které už fyzické. U dechových cvičení postupujeme stejně. Zkoušíme je v dynamické ranní verzi s kliky, v pokročilé verzi power dýchání nebo v jemné večerní verzi. Hrajeme si s počtem kol a dynamikou. Po takové dávce pohodového dýchání pak každý odchází domů s jasnými preferencemi – ví, co mu vyhovuje, na čem chce zapracovat, nebo co ještě není úplně pro něj. Součástí víkendovek je také tzv. cold walk neboli chůze na lehko. Ta je vždy koncipována podle úrovně kurzu, podle schopností a zkušeností skupiny a podle aktuálních povětrnostních podmínek. Na víkendovkách se také prověřuje kondice účastníků, proto je dobré předtím trénovat i fyzičku a být schopen chůze do kopce v tempu 18 minut/km nebo se tomuto tempu alespoň přiblížit.

Skupina, podpora, sdílení

Na víkendovky nejezdí stejné typy lidí. Každá skupina je eklektická – ze všeho trochu. Ale ještě než se její členové seznámí, už mají něco společného – chtějí se rozvíjet, zlepšovat, posouvat, mají rádi chlad nebo se ho trochu bojí, ale zároveň je přitahuje. Chtějí zjistit, jaký potenciál má dech. Skupiny jsou vždy různorodé, a přesto se během několika desítek hodin neuvěřitelně sblíží. Chlad strhává z obličejů masky – někdy se bojíme, někdy jsme nadšeni jako malé děti, někdy váháme, někdy o sobě pochybujeme, jindy jsme spontánní. Na víkendovkách to všechno vyplouvá na povrch, bez ostychu, bez otálení. A to lidi velmi rychle sbližuje. Metoda je uvolňuje, zlepšuje jim náladu a po všech aktivitách jim dává prostor, aby se o ně podělili, aby si popovídali o tom, co prožili, jaké to bylo. Na to doma není vždy příležitost nebo čas. Navíc energie skupiny je jiná než energie jednotlivce. V některých ohledech může být fungování skupiny rušivé, v jiných naopak podpůrné.

Neveřejný program

Program víkendu připravujeme již několik týdnů předem, ale nikdy není zveřejněn – ani před zahájením kurzu, ani v jeho průběhu. Veřejný seznam aktivit přináší očekávání, obavy, klasický přístup k plánování. Na víkendovkách se ale snažíme vytvořit prostor, kde čas na chvíli přestane hrát roli. Nikdo kromě organizačního týmu se nemusí starat o to, co bude následovat. Program je strukturální, postupně rozvíjí dovednosti účastníků v chladu i dechu a v nastavení mysli – účastníci přijímají, co přichází, na chvíli vypouštějí tradiční dospěláckou roli plánování, programování, organizování … Pro mnohé je to na celém víkendu to nejtěžší, ale právě díky tomu odjíždějí domů s prázdnou a odpočatou hlavou.

Základní verzus pokročilá

Základních víkendovek (pátek–neděle) se může zúčastnit kdokoliv. Teorie je zde však omezena na minimum, takže je výhodné před víkendovým kurzem absolvovat základní jednodenní seminář s certifikovaným instruktorem. Co se však týče samotné dechové a chladové praxe, jde to i bez předchozích zkušeností. Není nutné na ně trénovat, ale 5–10 ledových sprch tělo na víkend alespoň trochu připraví.

S pokročilou víkendovkou (čtvrtek–neděle) je to však jinak. Před účastí na tomto kurzu musíte být schopni zvládnout venku v přírodě klidně a s jistotou dvouminutový ponor v ledové vodě. Je také nutné mít již za sebou alespoň 10–20 dechových cvičení podle WHM. V opačném případě by tento víkendový kurz mohl být příliš náročný a vyčerpávající. Stejně jako u základního víkendu jsou však všechny aktivity dobrovolné.

Letní verzus zimní

Ve spolupráci s instruktorem dýchání Oxygen Advantage Janem Pospíšilem jsme vytvořili základní letní víkendový kurz, který je z 50 % tvořen Wim Hofovou metodou (základní techniky) a z 50 % metodou Oxygen Advantage (základní i pokročilé techniky). Během zimních víkendovek probíhají všechna chladová cvičení v přirozeně chladném prostředí, během letních v ledovém potoce (kolem 10 °C) a v ledovém bazénku. Letní víkendovka je dobrým vstupem do WHM pro ty, kteří se na zimní necítí, ale láká je proniknout do metody hlouběji než na základním jednodenním kurzu. Převážná většina letního víkendového kurzu se odehrává venku – i některá dechová cvičení. Oproti zimnímu víkendu je zde trochu více teorie, ale jen tolik, aby každý dokázal cvičení správně provádět. Ani u letních víkendovek není program předem oznámen. Jedním z jeho záměrů je vzít lidi na chvíli na rozvojovou „letní dovolenou“, na dospěláckou školu v přírodě, kde nemusí nic řešit.

Je víkendovka vhodná jako dárek?

Základní víkendovka ano (pokud má obdarovaný opravdu zájem se metodu naučit a věnovat jí dva dny), ale nedoporučuji někomu darovat pokročilou víkendovku, aniž byste to předem zkonzultovali s obdarovaným. Je důležité, aby věděl, do čeho jde, a aby šel do kurzu dobrovolně, s otevřenou myslí a s určitým nasazením. Pokud by se měl tři měsíce bát účasti, nebude to pro něj dobrý dárek. Pokud si nejste jisti, lepším dárkem je jednodenní kurz nebo soukromá lekce, obojí vhodné pro úplné začátečníky.

Zkušenosti účastníků z první ruky

„Jela jsem na víkendovku s tím, že nevím, do čeho jdu. Byla jsem začátečník. Od první chvíle, co jsme tam dorazili, bylo vše v klidu, cítila jsem pohodu. Lidé, co byli s námi ve skupině, byli pohodoví a přátelští, měla jsem pocit, že si s nimi můžu vyprávět o čemkoliv, i když jsem je znala jen chvilku. Kurz mi dal moc zkušeností, zamyšlení, posunu. Pod vedením to bylo všechno moc příjemné, nenucené, věřila jsem instruktorům ve všem a nebála jsem se. Čas plynul v takovém poklidu, nevěděla jsem, co nás čeká, nehlídala jsem hodinky, mobil jsem nepotřebovala, vše jsem vypustila z hlavy. Cesta na Sněžku v letním oblečení v zimě byla odměna. Nevěřila jsem, že bych to dokázala … Sáhla jsem si tam nahoře na dno sil. Díky víkendovce jsem si posunula hranice, a i když teď začne v práci nápor, začnu dýchat, je mi lépe a nemám pocit stresu.“

Petra Marešová

Jednodenní výlet je fajn stejně jako jednodenní kurz o tom, jak zdokonalit dýchání a zvládat chlad. Ale 3 až 4 dny jsou zkrátka jiný level. To je totální dovolená, která nabízí jedinečnou příležitost pustit z hlavy všechny starosti a povinnosti. Věnovat se sám sobě a oddat se naplno přítomnosti, to zkrátka vyžaduje čas, nádherné prostředí a Hanku. Nejen že mám zážitky, na které budu vzpomínat celý život, ale opět jsem zjistil, že schopnosti lidského těla jsou bezbřehé. A tolik čisté energie, kolik jsem načerpal během víkendovky, vám nikde jinde nenatankují.“

Luděk Baumruk

Na víkendovce jsem si dobře a aktivně odpočinul. Tím myslím opravdu pořádně odpočinul. To je totiž něco, co neumím a co se snažím po letech tvrdé dřiny a stresu naučit. Tohle je možná ta cesta. Opravdu mi tam šlo alespoň na chvíli žít v současnosti, přítomným okamžikem, to totiž také neumím. Snad se mi povede takto alespoň částečně fungovat i v běžném životě.“

Pavel Rudolf

„S ročním odstupem jsem absolvoval základní i advanced víkendovku. Oba pobyty mi přinesly hodně cenných informací jak od Hanky, tak i od ostatních účastníků. Zažil jsem na vlastní kůži věci, kterých bych samostatně těžko dosáhnul. Síla skupiny, atmosféra při všech aktivitách je individuálně nedosažitelná. Většina činností probíhá ve skupině, společně si také sdílíme pocity, vnímání toho, co jsme právě prožili, a jak to na nás působilo. Během víkendovek jsem se posunul jak vědomostně, zážitkově, tak i ve svých pomyslných limitech kupředu mnohem rychleji, než bych dosáhnul individuálně. Vše probíhá v příjemné atmosféře, o humor nebývá nouze. Na druhou stranu to může být nepříjemné pro tišší introvertní povahy. Bydlí se na pokojích po více lidech, každý se na jednotlivých činnostech aktivně podílí, občas se od něj očekává vyjádření osobních pocitů, vnímání toho, co právě prožil. Je to ale nedocenitelný zdroj obohacení, která člověka posouvají dále. Nejsem moc společenský tvor, přesto to, co jsem na víkendovkách získal, těžce válcuje mé introvertní nastavení a počáteční nejistotu před první víkendovkou.“

Vladimír Jonáš

Mám za sebou v současné době 4 víkendovky (3 WHM, 1 WHM a OA). Rodina a také přátelé, kolegové se mě ptají, proč jezdím znovu a znovu. Zda mi to stále něco přináší. A já jim odpovídám „ano“ a i kdybych jela po stopadesáté, tak si z tohoto setkání vždy něco přinesu. Vyhovuje mi, jak jsou kurzy koncipované – minimum teorie a maximum aktivit venku za každého počasí. Je ale pro mě těžké popsat slovy přesně to, co si z každého kurzu přináším a o co mě to obohacuje. Jsou to především moje vnitřní pocity, srovnané myšlenky, zklidnění, mentální i fyzický restart a hrdost na mě samotnou, jak umím neustále posouvat své hranice a také pokora k přírodě i počasí. Z víkendovek po návratu domů ještě dlouho, dlouho čerpám a vím, že na mnoho zážitků nikdy nezapomenu.“

Iva Pivničková

„Každý kurz je pro mě jedním velikým poznáním sebe sama, vlastních hranic, vnitřních i vnějších zdrojů energie, které jsou, nebo se přirozeně stávají mou součástí. Intenzivní prožitky střídá lehké napětí z toho, co za pár chvil přijde. Opět tu stojím tváří v tvář nové výzvě, rozum se snaží stavět do opozice, mohu jej poslechnout, ale intuice mi šeptá, že to jde, vypínám hlavu a vydávám se vstříc novému, neznámému, vzrušujícímu. Není minulost, není budoucnost, je jenom teď a tady, vše ještě umocněno o pocit sdílení s dalšími nadšenci. To vše pod vedením zkušených matadorů.“

Martin Stříbrný

Share on facebook
Share on google
Share on twitter
Share on linkedin
Share on pinterest
Share on print
Share on email